Madeira   -   Levada do Furado

[ Hlavní stránka ] [ Homepage ]

Další den jedeme ranním busem č.56 v 10:00 hod (ještě 08:10, So 07:30, 09:30, NE 07:30,10:30, cca 2,50Eu) do Riberio Frio - horské stanice, kde chovají pstruhy. Je to hodně turistické místo, ale moc pěkné. Obrovští pstruzi plavou v bazénech a stromové kapradiny tomu dodávají ještě exotičtější atmosféru.

Pstruhy chovají v nádržích od velkých kousků, až po potěr.

Jdeme nejdříve na vyhlídku Balcoes (kousek dolů od restaurací po asfaltce až vlevo cedule Balcoes). Jdeme podél úzké levady širokým chodníkem.

Pak přes dva skalnaté výseky a po cca 1,5km končíme na skalnatém výběžku - Miradouro dos Balcoes - odkud je úžasný výhled na okolní kopce.

Vracíme se zpět do Riberia Fria abychom se napojilli na levadu do Furado (pod "dřevěnou restaurací" nenápadná cedule a odbočka na chodník a kamenný mostek přes potok).

Je to už ta "pravá", středně těžká levada podle průvodců. Chodník je někdy hodně kamenný a vede i nad vodou.

Jdeme krásným lesem uprostřed divoké přírody. Je to ideální pro vychutnání si okolí. Žádné nahoru a dolů, nahoru a dolů - pořád vodorovně podél vody. Další výhodou je, že se nedá zabloudit, jde se pořád podél vody.

Některé místa vedly malými tunely ve stylu "Indiana Jones" ve skalnaté stěně. Všude kolem je krásně svěží zeleň, spousta kapradí.

Přicházíme až k vodárně, kde se rozděluje levada na dvě. Jedna vede do sedla Portela, druhá do Santo da Serra.

Díky nedávno otevřenému tunelu už nejezdí autobusy přes sedlo Portela a těžko se dostává zpět (taxi). Proto volíme levadu v pravo vedoucí do Santo de Serra. Cesta je hodně široká a levadu lemují obrovské stromy. Všude kolem kvete spousta hortensií.

Přicházíme k další vodárně u které je úžasný strom. Za ním opouštíme levadu a strmě sestupujeme do vesnice.

Santo de Serra je proslavená jedním z nejlepších golfových hřišť na světě. My ale místo golfu jdeme raději (a levněji) do hospůdky na kafe a pivko. Bus do Funchalu nám jel za 20min.

[ Pokračování - hřebenovka a výstup na Ruivo 1862m ]


Náměty a připomínky zde  © 2002 Roman Garba