Kavkaz - příjezd, túra k Scheldskému ledovci

[ hlavní strana ]  [ Začátek ]  [ english version ]  [ HiRes - větší fotky ]

Po čtyřech letech individuálního cestování jsem tentokráte zvolil "jistotu" a s CK Adventura a s mou holkou Petrou vyrazil na Kavkaz. Petra byla jediná ženská ze 12ti účastníků (+ 2 průvodci). Trochu ji to na začátku znervózňovalo, ale pak se rychle asimilovala do "mužského" prostředí (nadávky atd.).
Doprava na Kavkaz byla letecká, přes St.Petersburg alias Leningrad. Tam jsme muselí počkat jeden den na spoj do Mineralnych Vod. Na letišti měníme peníze (100USD=2750R). Kurz jinde není o moc výhodnější, takže se vyplatí si rovnou vyměnit více (v Miněralnych Vodach se měnilo špatně). Stihli jsme si ještě večer ("bílé noci")prohlídnout trochu centrum. Hotel byl docela hrůza (platilo Air Pulkovo, kterým jsme letěli). Jezdili jsme místní dopravou: soukromými minibusy (5R), obyč městskými autobusy (2R) a metrem (3R žetony).

Miněrarlyje Vody nás vítaly vedrem a lehkým chaosem po příjezdu v letištní hale (bágly jsme si "vyhrabávali" sami z vozíků). Bylo tam spousta taxikářů, kteří nabízeli dopravu do Terskolu pod Elbrus (40USD za auto). Samotná letištní hala stála za vyfocení....

Tam nás čekal pronajatý autobus. Část výpravy jela do centra vyměnit peníze a řidič si mezitím udělal v klidu opravu převodovky. Kolem 16hod už měl "vsjo v porjadku", zbytek lidí se přivalil z města a mohlo se jet.

Jsme v subtropech a teplota tomu odpovídá (ca 30st.). Tráva je už všude sežloutlá suchem. Bus se vydává po docela slušných cestách , rovina se pomalu začíná vlnit a po cca 2,5hod jízdy vjíždíme do baksanské doliny. Míjíme největší molybdenovo- wolframové doly na světě. Okolní kopce se zvedají a ve vesnici Elbrus (hora je ještě daleko) odbočujeme doleva, do doliny Adyl-su. Po cestě míjíme dva "alplagery" a ve třetím se jménem "Elbrus" končíme. Je to docela pěkná chata s chatovým táborem. Z repráků řvou nejnovější disko hity pro dětský tábor ubytovaný v chatkách.

My máme úplný "luxus" - pokoje s postelí, teplou vodou a sprchou (ubytování bylo v ceně zájezdu, stojí cca 5 USD/os). Taky si objednáváme polopenzi v místní jídelně (snídaně a večeře po 26ti rublech). Jídlo nebylo až tak špatné, karbenátek na tisíc způsobů (místní tomu říkají "stejk" :-)) a snídaně měla tři chody.
Druhý den vyrážíme na lehko na aklimatizační tůru k Šeldskému ledovci. Za alplagerem "Šchelda" (cca 1km níže) vede chodník loukami a lesíky až k ledovcové moréně.

Dále už po kamení k samotnému čelu ledovce. Je to obrovská stěna šedého ledu, zpoza kterého vytéká řeka. Zprava jsme se vydrápali na ledovec a pak po kamenném moři co nejblíže šeldské stěně. Tam se ledovec rozdvojuje, levý proud vede až k známému Ušbinskému ledopádu.

Venca s Ondrou došli až k tzv. "německému bivaku" pod ledopádem. Po cestě zdolávali ukázkové trhliny.

[ Pokračování (6-ti denní trek dolinami Adylsu a Adyrsu) ]



Náměty a připomínky zde.
© 2000 RG