Dobrodružství začalo už v Istanbulu. Batohy nepřiletěly. Další letadlo bylo naštěstí tentýž den o půlnoci. Sehnali jsme ubytování a koupili lístky na autobus Istanbul - Teherán (á 30USD). K naší velké radosti batohy dorazily.
Druhý den, po expresní prohlídce Modré mešity odjíždíme novým, klimatizovaným autobusem na východ. Za pár minut se loučíme s Evropou. Spolucestující jsou Iránci, kteří přijeli do Istambulu na nákupy. Jsme jediní cizinci. První zastávka je na horském průsmyku na polovině cesty Istambul - Ankara. Řidič vybírá ale severní trasu a Ankaru míjíme. První noc v autobuse proběhla docela bez problémů. Ráno nás vítá úplně jiná krajina. Lesy a zeleň ustoupily vedrem sežehlým, holým kopcům . Za městem Erzurum zastavuje autobus první vojenská kontrola. Vjíždíme do oblasti Kurdů a turecká armáda je na každém kroku. Kolem se ukazuje bájný Ararat. Hora je to opravdu úžasná, sněhová čepice s malými ledovci se tyčí několik tisíc metrů nad náhorní planinu. Vpravo je menší bratříček, čtyřtisícový Malý Ararat. Škoda, že výstup na Ararat není normálně možný (je třeba zvláštní povolení a vojenský doprovod). Jediná náplast může být to, že v Iránu nás čeká ještě vyšší sopka.
